úterý 23. srpna 2016

Hrad Landštejn


O hrad Landštejn jsem se víceméně zajímala už od dívčích let. Tehdy jsem hltala všechno, co se týkalo zajímavých a tajemných míst, podivných úkazů, nechce se mi psát přímo duchů, ale zkrátka zajímavosti tohoto typu. A jelikož jsem se hodně stýkala se strýcovou tehdejší partnerkou, která měla podobné záliby a navrch milovala Landštejn, často jsem o něm slýchala. Již tehdy jsem zatoužila hrad vidět na vlastní oči. byť to bylo v době, kdy jsem hodně jezdila po Čechách a viděla spoustu památek, Landštejn mi stále unikal. Trvalo patnáct let, než jsem se tam konečně dostala. Bylo to letos v srpnu a já jsem si konečně splnila svůj dívčí sen. I když jsem dříve o Landštejnu lecos četla, slyšela a viděla snímky, zřícenina mi svou velikostí vyrazila dech.

pátek 19. srpna 2016

Slavonice - město a podzemí


Město Slavonice

Město Slavonice se tváří zpočátku velmi klidně a nenápadně. Kdo jej navštíví, aniž by tušil, jaký věhlas po Čechách mají, možná by ani neuvěřil. Tak na mě alespoň působily v jednu poklidnou srpnovou neděli, když jsme tam vyrazili na rodinný výlet. Na náměstí pár turistů a tu a tam nějaký "domácí". 

pátek 12. srpna 2016

Kaplické kostely


Dnešním článkem o dvou kostelech stojících v jihočeském městě Kaplice, začínám svou rubriku o poutních místech na řece Malši. Na české straně jich je celkem čtrnáct. Když je vyjmenujeme tak, jak řeka Malše teče z Rakouska směrem na České Budějovice (Cetviny, Svatý Kámen, Rychnov nad Malší, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská ves, Kaplice, Blansko, Soběnov, Sv. Ján nad Malší, Velešín, Římov, Doudleby, České Budějovice), zjistíme, že Kaplice je někde uprostřed. Není to tím, že by byla významná více, než ostatní poutní místa. Řekněme jen, že zdejší kostely jsem již několikrát navštívila, znám je, moc se mi líbí a tak jsem jako první zdokumentovala právě Kaplici. Zajímavostí navíc je, že tento areál dokládá soužití česko-německých obyvatel. Zatímco menší kostel sv. Floriána byl znám jako "český", větší a honosnější (jak už to u Němců bývalo) kostel sv. Petra a Pavla patřil obyvatelstvu německému. Kolem obou kostelů pak byl společný hřbitov. 

pondělí 8. srpna 2016

Hřbitov v Kaplici


Hřbitov, který dnes leží uprostřed města Kaplice, byl vybudován v roce 1787. Tehdy došlo ke zrušení původního, starého hřbitova, nacházejícího se kolem městského kostela a nový hřbitov pak byl přesunut za město. Dnes už tomu tak samozřejmě není a tak je nevelký hřbitov městskou součástí. Kolem se nachází parky, obchody, poliklinika, mateřská školka... Ale to není podstatné. Hřbitov kryje poměrně vysoká zeď a z druhé strany vykukují jen některé větší kříže a sochy. Především ze strany, kde je pak vedle hřbitova mateřská školka a bytové domy, je hodně zeleně a hustých stromů a tak obyvatelé místních bytů hřbitov příliš neregistrují. 

neděle 7. srpna 2016

Klášter premonstrátek v Chotěšově


Klášter premonstrátek Chotěšov se nalézá nedaleko města Plzeň. Jeho počátky sahají do roku 1202 a jsou spojeny se svým zakladatelem, blahoslaveným Hroznatou a jeho sestrou Vojslavou. K tomu se však vrátím za chvilku. Fotografie, které níže přikládám, jsou staré pět let. Tehdy jsem využila trhů a otevřeného dne v klášteře, abych si sama prošla nejen celý areál, ale i sklepení. Před pěti lety jsem neměla ani tušení, že fotografie starých opuštěných míst, především pak budov, se budou prezentovat pod názvem Urbex a že budou tak oblíbené. Mě osobně taková místa fascinovala vždy a když se tam dalo fotit, tak jsem to využívala. Proto snad můj článek bude přínosem nejen pro milovníky historie a památek, ale také zmiňovaného Urbexu.

pátek 5. srpna 2016

Plzeňská „česká renesance“ aneb spolupráce malíře Mikoláše Alše a architekta Rudolfa Stecha



           Plzeň zažila v devatenáctém století nevídanou proměnu, ať už se to týká společnosti, kultury, výstavby a zejména průmyslu, který tomu všemu nejvíce napomohl. Mnohaletá spolupráce plzeňského architektka a pražského malíře mnohonásobně přispěla k novému vzhledu Plzně, mimo jiné tak jak ji známe dnes. Nechť se čtenář po přečtení těchto řádků zamyslí, kolikrát procházel kolem Stechových domů, kolikrát pozoroval půvabné výjevy na jejich zdech vzešlých z Alšovy ruky, aniž by si uvědomil, že to jsou skutečně díla hodná obdivu a že by na ně měl být náležitě hrdý.

středa 3. srpna 2016

Hrad Buben v proměnách času


Řeka Mže šplouchá přes kameny, slunce se v létě i v zimě jiskřivě třpytí na její hladině a nad ní se na ostrohu tyčí hrad. Dnes už vlastně jen zřícenina kdysi zřejmě krásného hradu Buben, nacházejícího se nedaleko vsi Plešnice, jdeme-li z jedné strany, nebo hodinu a půl svižné chůze pod přehradou Hracholusky, jdeme-li ze strany druhé.

Irena Bukačová - Architektura Jana Blažeje Santiniho - Aichla na severním Plzeňsku



Nakladatelství: MH Beroun
Počet stran: 224
Rok: 2012

Anotace:
Odkaz architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677-1723) představuje jedinečný a ucelený soubor barokních staveb, výrazně ovlivňující tvář české krajiny. Publikace se zaměřuje na jeden ze západočeských okruhů Santiniho tvorby, který vznikl díky plaskému klášteru během prvního a druhého desetiletí 18. století. Jeho dílo lze chápat jako vyvrcholení linie zvané opus italicum v českých zemích. Katalog staveb Jana Blažeje Santiniho Aichla na severním Plzeňsku zahrnuje deset architektonických památek, řazených abecedně podle lokalit (Hubenov, Kalec, Kostelec, Kozojedy, Mariánská Týnice, Mladotice, Nadryby, Nebřeziny, Plasy a Všehrdy), které tvoří jednotlivé kapitoly s bohatou ikonografickou přílohou, dosud neznámými archivními prameny, mapovým zobrazením, dostupnými plány a současnou fotodokumentací.

Recenze: Monika Feyfrlíková - Kuchyně pozdního středověku



Nakladatelství: Grada
Počet stran: 88
Rok: 2015

Anotace:
Na našem knižním trhu ojedinělá publikace, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši dávní předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva a můžete si dokonce i vyzkoušet některý z uvedených pozdně středověkých receptů.

Recenze - Dana Svítilová, Barbora Faiglová, TAFOFIL


Nakladatelství: Grada
Rok: 2015
Počet stran: 112

Anotace:
Vstupte s námi do mystického světa tajuplných hřbitovů. Průvodcem vám bude tafofil (řecky taphos znamená hrob). Člověk, který se toulá po hřbitovech s fotoaparátem a v zajetí kouzla, které chápe jen on. Podle zásad moderních objevitelů si neodnáší nic než fotky, které jako by viděly víc, než oči běžného návštěvníka. Teď máte i vy šanci projít se po tichých místech plných historie, osudů a tajemného šeptání těch, kteří tu byli před námi. Od pražských Olšan po neznámá místa kdesi u hranic. Navštívíme hroby křesťanské i židovské a pokusíme se spojit s jejich tajemstvím.

Pár slov o tomto blogu, aneb proč další blog?


Vážení a milí návštěvníci tohoto blogu!

Dovoluji si vás přivítat na těchto stránkách a trochu vysvětlit důvod jejich vzniku. Mnozí z vás mě už asi znáte z mých dalších blogů. A možná si říkáte, proč vytvářím další, když už dva mám. Jenže nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá a já sama jsem osobnost velmi komplikovaná. A proto...

Hřbitov v Zátoni

O hřbitově v jihočeské Zátoni jsem se dozvěděla tak trochu náhodou. Bylo to zhruba před třemi lety a já si v té době dělala rešerže pro román Prokletí schwartzovy vily. Jelikož v něm měla hrát důležitou roli velká rodinná hrobka Schwartzů a já si pro ni vyhlídla jako vzor hrobku - kapli stojící na hřbitově v Městě Touškově, chtěla jsem ji přirozeně prohlédnout blíže. Ale ouha. Zrovna v té době jsme neměli cestu přes půl republiky v plánu a tak jsem se o problému zmínila kolegyním v naději, že mi doporučí nějakou jihočeskou "náhražku". O žádné hrobce sice nevěděly, zato mi doporučily navštívit hřbitov v Zátoni s tím, že je opravdu velmi krásný.

A tak jsme s manželem vyrazili...
Bylo to jedno horké letní odpoledne a hřbitov stál na větším kopci. Vyšlápnout ho však stálo opravdu za to. Přivítala nás malinká rozvrzaná branka, kterou jsme vstoupili na menší prostranství, obehnané kolem dokola zídkou. 

Židovský hřbitov v Českém Krumlově


Při dnešní procházce vás pozvu na židovský hřbitov v Českém Krumlově, který se nachází hned vedle toho městského. Přivítá nás zdobená kovaná brána s židovskou hvězdou a vysoká zeď, kterou je hřbitov obehnaný kolem dokola. Založen byl roku 1891 a to na popud Ignaze Spira, významné osobnosti Krumlovska. Spiro mimo jiné založil papírny v nedalekém Větřní a na jeho popud se začala stavět v Českém Krumlově i synagoga, která je dnes zrekonstruována a v jejíchž prostorách naleznete kavárnu. Kromě příjemného posezení nad kávou si v ní můžete užít např. i hudbu, a to díky zajímavému kulturnímu programu. Rodina Spirů má na hřbitově velikou hrobku, kterou nelze přehlédnout.

Hřbitov v Českém Krumlově


Toulky po hřbitovech by někdo označil za hobby a někdo spíše za úchylku. Ať už to nazveme jakkoli, rozhodně je to zájem, který budí pozornost. U někoho nežádoucí a u někoho naopak vyvolá mrazení a nostalgickou náladu.
Můj zájem o hřbitovy začal už někdy na základní škole. Tehdy jsem chodila na hřbitov s prababičkou, které je dnes úctyhodných 101 let. Zatímco ona vzorně vymetala z náhrobků listí a instalovala květiny do váz - jsme velká rodina a hrobů vlastníme několik - já se toulala kolem a nasávala hřbitovní atmosféru a kochala se zdobenými náhrobky.
Má vášeň pro tato místa se ještě prohloubila na střední škole, kdy jsem místo velkolepých zámeckých sídel, zachovalých staveb a slavných sochařských děl mnohem více milovala polorozpadlé opuštěné domy a zvětralé sochy, anděly bez rukou a mechem porostlé náhrobky.
A vysoká škola posunula můj koníček ještě o kousíček dál - s historií přišel zájem o data na náhrobcích a především o osoby, které byly v hrobech uložené.
Po vysoké škole přišlo zaměstnání a na hřbitovy najednou nebyl čas. Jenže pak jsem začala psát román Prokletí schwartzovy vily a mé kroky opět zamířily - kam jinam - než na hřbitov. Abych nasála tu správnou atmosféru a inspiraci, navštívila jsem Zátoň a hřbitov v Městě Touškově.

úterý 2. srpna 2016

Turistika, aneb odkud se vzala touha českého lidu procházet se po památných koutech naší země

Jelikož velmi ráda cestuji, nejraději po krásách naší malé české zemičky, poznávám nová místa, hlavně ta, která jsou nějak spjatá s naší minulostí, rozhodla jsem se zavést na svém blogu novou sekci – Toulky po krásách českých koutů. Protože nyní většinu svého času věnuji své dceři a na cestování a vandrování není moc času – kočárek mnohdy po stezičkách a zarostlých cestách neprojede a na nošení dítěte v šátku na delších cestách nejsem fyzicky stavěná, využiji alespoň svůj blog k tomu, abych se postupně vypravila na tyto toulky po papíře, prostřednictvím historických pramenů, odborných článků či starých i nových fotografií. Některá místa jsem navštívila již v minulosti a tak to bude takové zavzpomínání, některá navštívím, abych o nich poté mohla napsat článek, a na některá výlet teprve naplánuji.

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích


Na židovském hřbitově v Českých Budějovicích jsem byla dvakrát. Je přístupný veřejnosti a je dost stranou od veškerého dění a dopravy ve městě, aby si tam návštěvník vychutnal ticho a klid. Tento hřbitov však nestál na svém místě odjakživa...
Nejstarší židovský hřbitov měly České Budějovice za městskými hradbami na břehu Mlýnské stoky. Ulice U Černé věže se tehdy nazývala Židovská a právě mezi ní a Kněžskou ulicí se starý židovský hřbitov nacházel. Pohřbívalo se na něm až do poloviny 14. století, kdy byl zřízen nový, před Rožnovskou branou. Oba hřbitovy zanikly, a to v prvním desetiletí 16. století.


Hřbitov v Nýřanech


Dnes vás provedu pomocí fotek po hřbitově v Nýřanech. Je to úplně první hřbitov, na který jsem kdy přišla a chodila jsem sem především s prababičkou opečovávat hroby našich blízkých. Máme jich několik a na fotografiích najdete jeden z nich. Nebudu prozrazovat který, když budete chtít, zkuste si tipnout. :)