Klášter premonstrátek v Chotěšově

Klášter premonstrátek Chotěšov se nalézá nedaleko města Plzeň. Jeho počátky sahají do roku 1202 a jsou spojeny se svým zakladatelem, blahoslaveným Hroznatou a jeho sestrou Vojslavou. K tomu se však vrátím za chvilku. Fotografie, které níže přikládám, jsou staré pět let. Tehdy jsem využila trhů a otevřeného dne v klášteře, abych si sama prošla nejen celý areál, ale i sklepení. Před pěti lety jsem neměla ani tušení, že fotografie starých opuštěných míst, především pak budov, se budou prezentovat pod názvem Urbex a že budou tak oblíbené. Mě osobně taková místa fascinovala vždy a když se tam dalo fotit, tak jsem to využívala. Proto snad můj článek bude přínosem nejen pro milovníky historie a památek, ale také zmiňovaného Urbexu.

Historie

Již zmíněný blahoslavený Hroznata založil premonstrátský ženský klášter v Chotěšově na pobídku své sestry Vojslavy. Stalo se tak v letech 1202 - 1210 a prvními obyvatelkami byly premonstrátky z Doksan. Po roce 1278 byl sice klášter vypleněn, ale již roku 1282 byl obnoven a kostel znovu vysvěcen. V době Karla IV. se klášter rozrostl, ale již za husitských válek utrpěl značnou újmu, jelikož byl v roce 1421 husity obsazen a následně vypálen. Až vláda Vladislava Pohrobka pomohla klášteru obnovit svou předchozí vitalitu a v roce 1455 jim byly potvrzeny dřívější výsady i majetek. Nebylo to však nadlouho. Za vlády Jiřího z Poděbrad i Vladislava Jagellonského byly klášterní statky zastaveny.

V následujících dobách žilo v klášteře jen málo jeptišek. Dekretem ze 6. srpna 1619 byl konvent zkonfiskován a o rok později prodán do dědičného držení Mansfeldů. Až po porážce českých stavů nařídil Ferdinand II. navrátit majetek zpět premonstrátkám. Teprve tehdy se začínají datovat roky, kdy se klášter po předchozích útrapách začal vzpamatovávat a dokonce se dočkal přestaveb. Ty první probíhaly za probošta Pavla I. Herolda. Nejlepší roky kláštera jsou však datovány až do působení probošta Norberta Kastla, 1666 - 1680. Norbert mimo jiné přivedl do kláštera vodu a také rozšířil jeho statky o panství Přestavlky.

Světlé roky kláštera však netrvaly dlouho. Jak je jistě milovníkům českých dějin známo, doba Josefa II. nebyla pro kláštery příznivá. A tak stejně jako mnohé další, i chotěšovský klášter byl roku 1782 zrušen. Tehdy v něm žilo 44 sester, které dostaly rentu a byly vystěhovány. V roce 1822 odkoupil panství od Náboženského fondu kníže Karel Alexandr Thurn - Taxis z Regensburku. Klášterní kostel byl uzavřen a od té doby chátral. Jeho zkáza byla dokončena, když v roce 1837 vyhořely obě věže a posléze byl kostel do základů zbourán. Až v roce 1878 se začalo v klášteře opět něco dít. Tehdy byl konvent pronajat sestrám řádu Navštívení Panny Marie, které zde zřídily penzionát pro výchovu dívek. Byla to především škola pro děvčata z bohatých rodin. Toto období je samo o sobě velmi zajímavé a stálo by za bližší prozkoumání.

Thurn - Taxis o klášter přišel v roce 1925, kdy mu byl na základě zákona o pozemkové reformě zkonfiskován. Kníže sice přišel o pozemky, ale byl mu ponechán konvent, který od něj sestry odkoupily v roce 1937 i s přilehlými budovami a zahradami. Přestože jejich škola byla v roce 1939 násilně ukončena válečnými poměry, sestry v klášteře zůstaly. Byl tam totiž vybudován ženský starobinec a sestry měly za úkol jej spravovat. I to však byla bohulibá činnost, která trvala až do roku 1950. Tehdy nastaly klášteru těžké časy. Do objektu se nastěhovala Československá armáda a to na celých 23 let. Napáchala tam mnohamilionové škody a po jejím odchodu v roce 1973 už klášter jen chátral. Právě armáda tam udělala plno necitlivých úprav, které můžeme spatřit ještě dnes. Např. na mých fotografiích betonové koryto s vodovodním potrubím sloužícím vojákům jako umývárna. O zdemolovaných celách a dalších místnostech raději ani nepíšu... To se musí prostě vidět. A bohužel to není viditelné jen v Chotěšově. Podobné pohledy můžeme spatřit třeba i v tepelském klášteře, který rovněž založil blahoslavený Hroznata. Narozdíl od Chotěšova se však klášter Teplá více zmáhá a postupně tak tyto napáchané škody opravuje.

Od roku 1991 a následně od roku 2002 patří konvent obci Chotěšov. Klášterní zahrady pak vlastní plzeňské Biskupství.

Pohled na opravené schodiště se stropní freskou.

Zajímavosti

Pokud se vám zdá klášter povědomý, je velmi pravděpodobné, že jste ho zahlédli v některé z filmových adaptací, které se zde natáčely. Asi nejznámější českým filmem byla Troškova Andělská tvář natočená v roce 2011 podle skvělé knížky Hany Marie Körnerové. Mimo to se zde často natáčí také zahraniční filmy, např. v roce 2001 Česká spojka, nebo v roce 2012 Muž, který se směje s Gerárdem Depardieu.

Některé cely a zákoutí se zdají být rájem pro příznivce Urbexu

Zvláštní smutnou atmosféru vyvolává kombinace starých nástěnných a stropních maleb spolu se socialistickými úpravami.

Podzemní štoly

Velmi zajímavým tématem v chotěšovském klášteře jsou sklepy. K dispozici jsou totiž dva různé podzemní systémy. Ten první, starší, pochází převážně z doby probošta Sulka (14. - 15. st) a v dnešní době je zčásti zpřístupněn návštěvníkům v rámci prohlídek. Druhým sytém pochází z baroka a jedná se o labyrint chodeb plnící důležitou úlohu v odvádění odpadních a dešťových vod svedených z objektu kláštera. Podle Milana Hlinomaze je celý tento štolový odvodňovací systém ve tvaru písmene Y. Jedná se o nejstarší štolový systém, který byl vybudován a klášteru sloužil v letech 1642 - 1750, kdy máme zmínku o vybudování systému nového i s hydraulickým strojem pro čerpání vody z náhonu do fontány a konventu. (Milan HLINOMAZ, Dějiny kláštera Premonstrátek Chotěšov, Veduta 2009, str. 145 - 146.)

Místo, kde se údajně objevuje léčivý pramen

Zaujal vás klášter a rádi byste ho navštívili? Podívejte se blíže na stránky kláštera zde.